Krušné hory na Mostecku > Brandov a okolí

Buky a javory v Gabrielce

Nedávno vyhlášená přírodní rezervace Buky a javory v Gabrielce se nachází v severní části údolí Telčského potoka jižně a východně od bývalé Gabrieliny Huti. Jejím posláním je chránit zdejší staré, dobře se zmlazující bukové porosty s významnou příměsí mimořádně kvalitní populace javoru klenu.

Přírodní rezervace Buky a javory v Gabrielce se rozkládá na katastru zaniklé osady Gabrielina Huť v Červenohrádeckém polesí v lesních odděleních číslo 202 a 206. Chráněné území má rozlohu 64,621 ha a bylo vyhlášeno nařízením Okresního úřadu Chomutov z 23. října 2000 s platností od 1. prosince 2000. Rezervace dostala své jméno podle lidového označení osady Gabrielina Huť, nazvané po dceři zakladatele vsi.

Rezervace zabírá západní svahy severní části Telčského údolí v oblasti kolem Důlního vrchu (704 m). Na východě je ohraničena cestou, po níž vede modrá turistická značka z Rudolic v Horách přes Gabrielinu Huť do Brandova, na jihu rezervace končí Gabrieliným potokem, na západě hranice sleduje vrchol hřbetu mezi údolím Telčského potoka a Bystřičky. Svah je většinou střední, místy až příkrý, obrácený k východu, s několika skalními útvary. Nadmořská výška rezervace se pohybuje od zhruba 570 m na severu až po přibližně 720 m v jihozápadním cípu. Podklad tvoří biotitická pararula, v malé míře biotitická ortorula, v jižní části rezervace muskovitická ortorula.

skalka
PR Buky a javory v Gabrielce - pohled na jednu ze skalek v centrální části rezervace severovýchodně od vrcholu Důlního vrchu, srpen 2003.

Jak již bylo zmíněno v úvodu, hlavním úkolem rezervace je chránit zdejší lesní porosty. Převažují tu smrkové bučiny, střední část svahu tvoří bukové porosty s javorem klenem, staré místy až 180 let. V důsledku imisní kalamity, která vyvrcholila v 80. letech 20. století, a následných škod (kůrovec) z porostů vypadly zbytky jedle a později i smrk. Zbyly pouze mladší smrkové monokultury při úpatí svahu a na plošině při horní hraně svahu. Mezery po vytěženém smrku byly při absenci bukového zmlazení v 80. letech zalesňovány modřínem a v menší míře i náhradními dřevinami (např. smrkem pichlavým) a částečně zarostly náletovými dřevinami (břízou). V 90. letech se ve dvou semenných rocích dostavilo hojné přirozené zmlazení buku. Malé stromky však silně trpěly okusem zvěře, proto byl kolem rezervace postaven dřevěný plot. Podle plánu péče o rezervaci by zde měla být postupně obnovena přirozená skladba dřevin.

Zdejší lesy byly lidskou činností ovlivněny od konce 18. století, zejména po roce 1779, kdy byl rozšířen provoz železáren v Kalku a zřízen pobočný závod v Gabrielině Huti, kde vznikla na tu dobu rozsáhlá válcovna plechu. K provozu se používalo dříví, dřevěné uhlí a rašelina. Dříví se pálilo na skladech v Kalku a Gabrielině Huti, nebo v lese v milířích. Pro výrobu plechů se uhlí z buku nehodilo, proto se z porostů vybíral smrk. S odbytem buku byly v této lokalitě potíže, protože do Kalku bylo daleko a doprava by byla příliš drahá a prodej do Saska by se rovněž nevyplatil, protože by se musel uskutečňovat přes jirkovský sklad.

Po západní hranici rezervace prochází již zmíněná modrá turistická značka, centrální částí vede asfaltová silnička odbočující z Telčského údolí směrem do Kalku.

MAPA
Doplněná lesnická typologická mapa přírodní rezervace Buky a javory v Gabrielce, archiv AOPK ČR. V originále 1:10 000, zkresleno perspektivou. Hranice rezervace vyznačeny zeleně, oranžová čára označuje hranice regionálního biocentra Telčský potoka a Bystřička. >>

LITERATURA
Smejkal, J.: Plán péče pro navrženou PR Buky a javory v Gabrielce na roky 2000 - 2009, ÚHÚL Brandýs nad Labem 1998
archivní materiály Ústředního seznamu ochrany přírody uložené v Agentuře ochrany přírody a krajiny ČR, ústřední pracoviště Praha