Krušné hory na Mostecku > Brandov a okolí

Kamenný vrch

Kamenný vrch tvoří nejvyšší část rozsáhlého zalesněného návrší, které na severu příkře spadá do údolí Načetínského potoka, na západě k Telčskému potoku a na východě se poněkud pozvolněji sklání do údolí Svídnice. Vlastní vrchol Kamenného vrchu (kóta 842,3 m), dříve nazývaného Steindl, případně Stein(e)l, leží zhruba 2,5 km jižně od Brandova, je plochý a porostlý smrkovým lesem. Zhruba 0,5 km severně od vrcholového triangulačního bodu byly na okraji vrcholové plošiny nově postaveny dva stožáry vysílačů. Zhruba 0,8 km severně od vrcholu leží zajímavé příkré skalnaté návrší. Místo je odlesněné a otvírá se odtud skvělý výhled směrem k východu na Horu Svaté Kateřiny a do Německa. Vršek je přístupný od horní cesty protínající severní úbočí Kamenného vrchu a kdysi bylo oblíbeným výletním místem, o čemž svědčí i jeho předválečný název Touristenstein (Turistická skála). V minulosti se mu též říkalo Steindl bei Kleinhan.

Kamenný vrch
Pohled na vysílače na Kamenném vrchu z vrcholu Turistické skály, jejíž část je patrná v levé části v popředí snímku. Vyfoceno v srpnu 2003.
Kamenný vrch je zajímavý i z geologického hlediska. Představuje totiž izolovaný výskyt mladotřetihorních vulkanitů, které vznikly v době, kdy docházelo k výlevům podobného magmatu v oblasti Českého středohoří. Tyto horniny jsou nejlépe patrné v opuštěném kamenolomu ležícím zhruba kilometr severně od vrcholového triangulačního bodu. K lomu přijdeme od myslivny ležící na jihozápadním okraji Brandova. Cesta od ní stále stoupá, několikrát se otočí, poté se narovná a pak pokračuje stále vzhůru jihozápadním směrem v dlouhém úseku přímo. My však několik desítek metrů za zákruty zahneme na první odbočce vlevo a stoupáme úzkou, nepříliš pohodlnou lesní cestou k jihu. Vodítkem nám jsou velké balvany a bloky černých čedičových hornin, které se volně povalují na cestě i kolem v lese. Jdeme asi 900 m, až přijdeme na menší návrší, porostlé krásnými vzrostlými buky Starý opuštěný čedičový kamenolom, jehož stěna je obrácena k severovýchodu, máme přímo před sebou. Je asi 50 m široký a lze v něm ještě poměrně dobře pozorovat sloupcovitě se rozpadající horninu. Lomová stěna dosahuje výšky 15 až 20 metrů a sloupce vyvřeliny jsou lépe zachovány v pravé stěně lomu; v levém, jižním okraji, je sloupcovitá odlučnost narušena zvětráváním.

Klouzací kámen
Pověstmi opředený Klouzací kámen (Tschinnerstein) v severním úbočí Kamenného vrchu. Fotografie převzata ze stránek Ericha Philippa
Poblíž cesty, kterou jsme přišli k lomu, se nachází ještě jedna zajímavost - Klouzací kámen. Upozorňuje na něj i ukazatel po levé straně cesty. Šikmo položený čedičový kámen má nápadný tvar a své jméno dostal podle toho, že se na něm klouzaly děti. Původně se nazýval Tschinnerstein (z německého tschinnern = klouzat se). Ke kameni se váže několik pověstí: Podle jedné z nich tento kámen uzavírá vchod do síně s pokladem. Šanci dostat se k pokladu mají pouze děti narozené v neděli, které zde údajně na Velikonoční pondělí vidí zámek. Poklad získají, pokud se jim podaří rychle dosáhnout na zámecké dveře. A musí být velmi rychlé, protože zámek obyčejně zmizí a zanechá hledače pokladu zklamaně stát. Podle další pověsti sbíralo několik žen poblíž zmíněného kamene mech a postavily si na tento kámen své nůše. Když si je chtěly v poledne vyzvednout, byly pryč. Ženy odešly, až na jednu, která po půl hodině svoji nůši našla. Její dno bylo pokryté zlatem. A konečně poslední pověst vypráví o chlapci, který poblíž Klouzacího kamene pásl dobytek. Jedna z krav prý vyhrabala hrnec plný stříbrňáků, který pak chlapec poctivě odevzdal otci. Ačkoliv mince již dávno neplatily, otec je výhodně prodal a zbohatl.

Za zmínku stojí také rašeliniště Na Kamenném vrchu (dříve Alaunhau), ležící na jeho jihozápadním svahu v oblasti nazývané Červenohrádecké lesy (asi 1,9 km severozápadně od Rudolic v Horách). Nachází se ve výšce 800-810 m, má rozlohu asi 12 ha, mocnost rašeliny asi 2 m a je z větší části porostlé rašelinnou smrčinou.

LITERATURA
Elznic, A.: Geologické a mineralogické vycházky západní částí Severočeského kraje, Krajské muzeum Teplice, Teplice 1979
Bárta, Z.: Rašeliniště okresu Most, Kulturní kalendář Mostecka 1968, č. 10, str. 25-28
Lorber, J.: Zeměpisná vlastní jména Chomutovska a Kadaňska, Okresní muzeum v Chomutově, Chomutov 1998
kolektiv autorů: Heimatkunde des Brüxer Schulbezirkes, Der Tschinnerstein, Deutscher Lehrerverein, Most 1908