Krušné hory na Mostecku > Brandov a okolí

Žlutá pila

Nenápadné pozůstatky technické zajímavosti v údolí Načetínského potoka přímo na česko-německé hranici.

Historické foto pily
Historický snímek Žluté pily, nedatováno, stav pravděpodobně z první třetiny 20. století. Převzato ze stránek www.komotau.de.

Cestou z Brandova do bývalé Gabrieliny Huti přijdeme zhruba po 3 kilometrech na místo, kde je dnes po levé straně cesty louka, na které v létě bývá skautský tábor. Na pravé straně cesty zde kdysi stávala na katastru Gabrieliny Huti pila, nazývaná Gelbe-Brettmühle. Ještě před tím byla podle svého majitele označována také jako Steins Brettmühle; podobné jméno je uvedeno také na mapě 2. vojenského mapování z let 1846/7. V roce 1930 tu stával jeden dům a žily zde dvě rodiny (9 obyvatel). Místo bylo opuštěno někdy po druhé světové válce a dnes je zarostlé kopřivami a patrné jsou sotva zbytky základů. Před nedávnem zde ovšem asi stávaly i zbytky zdí, protože budova pily je jako zřícenina zachycena na základní mapě ČR z 90. let 20. století.

Pohon pily zajišťovala voda z Načetínského potoka, přiváděná k ní náhonem. Jeho pozůstatky jsou v terénu dodnes velmi dobře zachované a patří k nejzajímavějším zbytkům celé stavby. Náhon odbočoval vpravo od Načetínského potoka v místě, kde se modrá značka stáčí (ve směru od Brandova) vlevo a vede vysoko nad potokem. Na potoce byl dokonce mezi lety 1842 a 1852 vybudován splav, který pomáhal vodu do náhonu přivádět. Vlastní náhon začíná zhruba 20 m dlouhou, ve skále vytesanou štolou o výšce necelé 2 m. Místo, kudy voda do štoly přitékala, je dnes částečně zataraseno kmeny a naplaveninami, přesto jím lze do štoly vstoupit. Dno štoly je z části kamenné, z části pokryté vrstvou bahna a písku. Za vyšších vodních stavů je štola protékána potokem. Po vyústění ze štoly voda tekla náhonem v příkrém svahu, kde byla vybudována vysoká opěrná kamenná zeď. V současné době je místo, kde se voda dostávala ven ze štoly do otevřeného kanálu, provaleno, a voda se zde vrací zpět do potoka. Vegetací zarostlá opěrná zeď zde dosahuje výšky 5 m. Kanál je dále suchý, částečně zanesený, ale v terénu dobře patrný. Vede rovnoběžně s cestou. Výška zdi se postupně snižuje, až v místech, kde se kanál dostává jen o málo níž než je úroveň cesty, končí docela. Zbytek náhonu je pak dobře patrný i z cesty, až na okraji mýtiny mizí v kopřivách. Zde se náhon dělil: přebytečná voda odtékala ještě před pilou vlevo zpět do Načetínského potoka, hlavní proud pokračoval rovně. Zbytky odvodního kanálu jsou v terénu dobře patrné dodnes, stejně tak i místo, kde bývalo stavidlo na regulaci průtoku vody.

Hlavní proud mizel kanálem do podzemí pod pilu. Dnes je náhon zakrytý a jeho pokračování se objevuje až o kus dál a značně níže. I v této části je opěrná zeď, vysoká zhruba 3 m, která vede od ústí kanálu z podzemí pod cestou až k potoku. Do podzemí lze nahlédnout; je zaplavené a je tam naházen nepořádek. Kanál posléze ústí do Načetínského potoka, těsně před místem, kde ústí Kohoutí potok. Opěrná zeď v místě ústí náhonu i ostroh mezi náhonem a potokem jsou značně poškozeny erozí vodního toku; konec jinak zachovalé zdi je zde podemletý a částečně sesunutý.

V bezprostřední blízkosti lokality prochází modře značená cesta z Brandova do Gabrieliny Huti. Místo je ovšem poměrně nenápadné a lze ho snadno minout bez povšimnutí. Při případném bližším průzkumu pozůstatků pily včetně průchozí štoly je ovšem třeba počítat s tím, že vás místy čeká prodírání se hustým podrostem.

Další zdroje informací

Fotografie a obrázky

Foto Plán okolí Žluté pily. Jako podklad použita mapa stabilního katastru z roku 1842 (s revizí z roku 1852), výřez z katastrálního území Gabrieliny Huti, © ČÚZK. Do mapy dokreslena přibližná poloha objektů zmiňovaných v textu. Foto Pohled do štoly (proti směru proudu), kterou náhon protékal na svém počátku. Všimněte si, že je vidět úzkým okénkem na druhou stranu.
Foto První z opěrných zdí, pohled od ústí štoly ve směru proudu potoka i náhonu. Rozvaleným korytem za vyšších vodních stavů voda po průtoku štolou ústí zpátky do potoka a další pokračování náhonu je tedy suché. Foto Pokračování náhonu za koncem opěrné zdi v místech, kde se dostává jen málo pod úroveň cesty.
Foto Místo, kde se náhon rozdvojoval, je dnes zarostlé vegetací. Přesto jsou patrné i pozůstatky stavidla. Foto Ústí náhonu po výtoku z podzemí. Nahoře na plošině stávala vlastní budova pily.
Foto Náhon končí ústím do Načetínského potoka. Pohled z potoka proti proudu. Vlevo částečně podemletý konec opěrné zdi, voda tekla v náhonu přímo pod ní. O kus dále (za zády fotografa) ústí do Načetínského potoka Kohoutí potok.  

Navigace

Souřadnice lokality: 50° 37′ 6″ s. š., 13° 21′ 50″ v. d. (místo, kde stávala budova pily)
Mapa lokality - výřez ze Základní mapy ČR, © ČÚZK, v originále 1:10 000. Podklad získán z http://geoportal.cenia.cz.
Ortofoto na mapy.cz