Krušné hory na Mostecku > Černice a okolí

Poustevnické skály

Poustevnické nebo také Poustevní skály jsou jednou ze skalních skupin na strmém jihovýchodním úbočí horského masívu Kapucínského vrchu. Tvoří je několik hřebenů ležících přibližně 1 km severozápadně od Černic, mezi lesní cestou, po níž vede modrá turistická značka spojující Horní Jiřetín a zámek Jezeří a lesní silnicí protínající úbočí Kapucínského vrchu. Jméno Poustevnických skal je prý odvozeno od toho, že zde měl po jistou dobu přebývat uprchlík ze souboje, viz pověst. Jeho sídlo - poustevna - se údajně nacházelo na skále v oblasti nad černickou hájovnou (pravděpodobně někde poblíž Horní vyhlídky). Tato skála se proto začala nazývat Poustevnická a později se toto označení zřejmě přeneslo na celou skalní skupinu. Před válkou byly skály nazývány Einsiedlerfelsen nebo Einsiedlerberg. Horní část Poustevnických skal je rovněž známa pod názvem Vyhlídky. Skály představují poměrně pěknou ukázku mrazového zvětrávání otoruly. Některé skalní útvary jsou horolezeckým terénem místního významu, i když část Poustevnických skal dosud čeká na podrobnější lezecký průzkum. Jsou zde evidovány necelé dvě desítky cest (stav v létě 2004) s výstupy převážně 2. až 4. stupně obtížnosti. Občas bývají Poustevnické skály zahrnovány do oblasti Liščích skal. Toto označení se dříve používalo pro všechny skály v úbočí Kapucína nad Černicemi a Horním Jiřetínem. Vlastní Liščí skály se ale nacházejí necelý kilometr severovýchodně od Poustevnických skal.

Poustevnické skály - Dolní vyhlídka
Poustevnické skály - skála Dolní vyhlídka (Leopoldino sedátko) nacházející se navzdory svému jménu v horní části skalní skupiny. Dobrý výhled je odtud jen v zimním období, když jsou stromy bez listů. Lze z ní přehlédnout většinu Mostecké pánve a západní část Českého středohoří.

Pro průzkum skal je ideální sestup z lesní silnice směrem dolů. Pokud přicházíme od jihozápadu, tedy od sedla pod Černickým vrchem (kóta 566,2 m), přijdeme do místa, kde se silnička stáčí nejprve vpravo a pak zpět vlevo. O kus dál po levé straně jsou nad ní tři skalní útvary, ten nejblíže u cesty má nápadný převis. V této zatáčce z lesní silnice odbočuje vpravo nenápadná pěšina, po níž se po několika desítkách metrů dostaneme až ke skále na okraji srázu. Skála se jmenuje Horní vyhlídka. Její vrcholová plošina je přístupná z náhorní strany a nachází se na ní kovová startovací rampa pro rogalisty. Je odtud hezký výhled na Černice, Horní Jiřetín a Mostecko. Impozantní 15 metrů vysoká východní údolní stěna Horní vyhlídky je asi nejzajímavějším lezeckým terénem Poustevnických skal. Stěna je dobře viditelná i z podhůří a zřejmě to bylo důvodem, proč do ní místní Němci v prosinci 1938 vytesali dvoumetrový hákový kříž na znamení souhlasu připojení Sudet k Německu. Nacistický výtvor skálu již dávno nehyzdí - byl odstraněn v dubnu 1945.

Poustevnické skály - Dolní hlídač
Poustevnické skály - skála Dolní hlídač nacházející se v dolní části svahu. Foto Ladislav Vörös (HO Bořeň).
U rampy začíná sestupová stezka, na staré německé mapě povedeně nazvaná Zweiter Zickzackweg (tedy Druhá „cik-cak“ cesta), protože opravdu vede v zatáčkách směrem dolů cik-cak. Pořadové číslo cesty dokládá, že stezka není jediným místem, kudy lze strmým svahem mezi Černicemi a Horním Jiřetínem relativně pohodlně sestoupit z lesní silnice na modrou turistickou cestu. Oblast těchto příkrých srázů byla kdysi výstižně nazývána Himmelstiege (tedy Nebeské schody) a vedou tudy ještě další dvě stezky. Jejich začátky se ovšem hledají obtížněji. Naše sestupová stezka pokračuje od Horní vyhlídky ke Kamenné studánce (dříve Steinbrunn). Zdejší voda je pitná, ale pramen občas vysychá. Odtud je to nedaleko k šestimetrové skalní věžičce nazývané Horní hlídač, která tvoří vrchol většího skalního útvaru. O kousek dál se po pravé straně pěšiny nachází Dolní vyhlídka, skála s vytesanou plošinou a zbytky přístupového schodiště (na fotografii). Tato vyhlídka byla v minulosti zřejmě nazývána Leopoldino sedátko (Leopoldinensitz), podobně jako řada dalších vyhlídek v okolí nejspíše podle některé lobkovické hraběnky či kněžny. Výhled odtud dnes není, je přerostlý stromy.

Od Dolní vyhlídky stezka pokračuje mezi dalšími zajímavými skalními útvary postupně v serpentinách příkrým svahem směrem dolů. Pokud bychom v dolní části svahu odbočili poněkud vpravo, přišli bychom k pětimetrové skalní věži nazývané Dolní hlídač, která leží na dolním konci skalního hřebene, jehož horní část ukončuje již zmíněný Horní hlídač. Nedaleko leží další věž zvaná Král a skála nazvaná podle svého tvaru Trojúhelník. Vzhledem k tomu, že je svah velmi příkrý, je vhodné z pěšiny v jeho horní části příliš nescházet; v dolní části svahu už není cesta úplně jednoznačná, ale končí dole na modře značené turistické cestě poblíž mohutného dubu nacházejícího se u velkého rulového bloku po pravé straně cesty (směrem na Jezeří). Tento kámen se v minulosti nazýval Biederstein. Hledání pohodlné cesty směrem nahoru je poněkud obtížnější.


Pověst o Poustevnické skále

Jistý šlechtic, jehož pravé jméno se nedochovalo a o němž je známo jen to, že pocházel z Itálie, podle výpovědi jiných z Pruského Slezska, zabil v souboji jednoho z významných představitelů své země. Aby unikl pomstě jeho přívrženců, opustil tajně svoji vlast a při svém útěku přišel do české části Krušných hor. Nad bývalou panskou hájovnou u Černic si uprchlík postavil na jedné ze skal poustevnu; tato skála se ještě na začátku 20. století nazývala Poustevnická. Tehdy byly také patrné pozůstatky zahrádky a studánky, které vybudoval poblíž. Z listí a mechu si vyrobil lůžko, z krátkého prkénka podepřeného dvěma kůly stůl a z navzájem spojených větví židli. Uprchlík našel útěchu ve víře a žil jako vzorný křesťan. Nad jeho lůžkem visel na stěně kříž a dva svaté obrázky. Jeho strava se sestávala z kořínků, jahod, malin, borůvek a bylinek, které našel v lese. Protože mu tyto prostředky k obživě nestačily, obstarával si nutné nákupy v blízkých Černicích. Poustevník denně navštěvoval mši v zámecké kapli na Jezeří. Cestou se obvykle zastavil v panské kuchyni, odkud prý málokdy odešel neobdarován.

Poustevník zde chtěl v pokání strávit zbytek svého života a doufal, že daleko od pronásledovatelů dožije v klidu. To se mu ale nesplnilo. Jedné temné a bouřlivé noci obklíčili jeho chatrč drábové, kterým se po dlouhém hledání podařilo zjistit místo pobytu uprchlíka. Poustevník byl ztracen. Odvážně skočil jedním z oken svého obydlí dolů z příkré skály. Ačkoliv se prchající poustevník smrtelně zranil, podařilo se mu nepozorovaně dostat až k jednomu domu v Černicích. Zde také za krátkou dobu podlehl svým zraněním. Kříž, který visel v jeho skalní poustevně, byl později uložen v Albrechticích jako pamětihodnost.

LITERATURA
kolektiv autorů: Lezecký průvodce Krušné hory, Střední Poohří a České středohoří, Horoklub Chomutov, Chomutov 2002
  Část tohoto průvodce týkající se Poustevních skal je v elektronické podobě na stránkách
HO Bořeň.
Peša, V.: Zapomenutá místa na Českolipsku, Děčínsku a jinde (3. část) in Speleo 29, též v elektronické podobě