Trempské skály
Trempské skály - pohled od severozápadu. V popředí vlevo malá část Trempského masívu, vzadu skalní útvar Chorstein (Hlava).
Krušné hory na Mostecku > Černice a okolí

Trempské skály

Tato málo známá skalní skupina leží vzdušnou čarou přibližně 1,4 km severozápadně od Černic na východní straně údolí Albrechtického potoka naproti Eleonořině výšině. Skály tvořené ortorulou se nacházejí na jihozápadním úbočí Kapucínského vrchu poměrně vysoko nad dnem údolí. Nejsnazší přístup je k nim od lesní silnice, která protíná úbočí Kapucínského vrchu. Vydáme-li se po ní od sedla mezi Kapucínským a Černickým vrchem (566,2 m) směrem k severozápadu, po několika stech metrech chůze uvidíme vpravo v lese, necelých 100 metrů nad cestou, dva mohutné skalní útvary oddělené úzkou kamenitou roklí. To jsou Trempské skály, dříve nazývané Klínové skály podle německého pomístního jména Keilfelsen. Nápadná je zejména zhruba dvacet metrů vysoká skalní věž stojící při pohledu z cesty vpravo. Původně sice dostala podle svého velmi zajímavého tvaru jméno Hlava, později byla přejmenována podle historického pomístního názvu na Chorstein. Mohutný skalnatý hřeben vlevo od ní se nazývá Trempský masív. Skály jsou horolezeckým terénem místního významu, vrchol Chorsteinu je přístupný pouze horolezecky a vede na něj celkem osm cest, na Trempském masívu jsou registrovány dvě cesty (stav v dubnu 2004). Název Trempské skály je novodobý, vytvořený podle vyprávění starých trempů z Černic, kteří kdysi v těchto skalách mívali svoji osadu a scházeli se tu. Pozůstatky této osady tu jsou ostatně patrné pod Trempským masívem dodnes. Na plošině vlevo od této skály je ohniště a místo vhodné k táboření. Poblíž je i zdroj vody - několik set metrů dál směrem na severozápad protéká jeden z bezejmenných levostranných přítoků Albrechtického potoka.

Jihovýchodně od hlavní skupiny je rozeseta řada menších skal, skalek a balvanů. Dominantou této části jsou Varhany (historický název Orgel) s impozantní údolní stěnou, v níž je evidováno sedm horolezeckých cest. Varhany leží v lese severně od sedla oddělující Kapucínský a Černický vrch a tvoří jižní část návrší nazývaného v minulosti Tannenberg, které v jižní části Kapucína vytváří malý spočinek. Právě v těchto místech je na starých mapách uveden pomístní název Chorstein bei Eisenberg (což by se dalo volně přeložit jako Zkamenělý sbor u Jezeří), podle nějž byla pojmenována věž v hlavní skupině.

Severozápadně od hlavní skalní skupiny se za potokem nad lesní silnicí nacházejí další tři větší skály. Skála, která je ve svahu nejvýše, má historické jméno Keilstein (Klínová skála) a v minulosti patřila ke zpřístupněným skalním vyhlídkám. Z náhorní severní strany není skála nijak impozantní; je zde zachována část vydlážděné přístupové cesty. Údolní stěna dosahuje výšky zhruba 20 m. Z vrcholu skály je rozhled po Albrechtickém údolí a zajímavý výhled na Černický vrch. Nejpohodlnější přístup ke Klínové skále je po tzv. Knížecí cestě (Fürstenweg), která protíná severní část Albrechtického údolí nad lesní silnicí.

MAPA
Oblast Černického vrchu, výřez z ručně kreslené mapy z roku 1964, v originále v měřítku 1:10 000. Mapa je převzata z kroniky zaniklé obce Albrechtice. Vyjma níže uvedeného horolozeckého průvodce je to asi jediná mapa, na níž jsou zakresleny Trempské skály (na mapě jako Klínové kameny) a Varhany. Černický vrch je na mapě označen jako Sedlo, dále je zde údolí Albrechtického potoka od Josefininy skály (Josefinka) až po konec údolí pod Neznámým hradem u Albrechtic (na mapě jako Alburk). >>

LITERATURA
kolektiv autorů: Lezecký průvodce Krušné hory, Střední Poohří a České středohoří, Horoklub Chomutov, Chomutov 2002
Aktualizovaná část tohoto průvodce týkající se Trempských skal je v elektronické podobě na stránkách HO Bořeň.