Krušné hory na Mostecku > Jezeří a okolí

Zámecká vodárna

Cestou od zámku Jezeří po modré značce směrem k vrcholu Jezerky se v lese po pravé straně cesty v údolí Šramnického potoka nachází nenápadná stavba - torzo přehradní hráze a poměrně zachovalá budova bývalé zámecké vodárny.

Zámecká vodárna
Zámecká vodárna, pohled od cesty, léto 2002.
Zámecká vodárna a bývalá přehrada na Šramnickém potoce je od Jezeří vzdálená přibližně 1 km. Leží zhruba o 200 m výše než zámek a měla význam při zásobování hradu a pozdějšího zámku pitnou vodou. Ve starším článku v Průboji je o této památce napsaná historka, kterou si pro důvěřivého redaktora vymyslel hlídač zámku pan Trochta. Podle něj se přehrada uplatnila také při obraně hradu. Při případném útoku přes hradní příkop nabízela přehrada rafinovaný způsob likvidace nic netušícího nepřítele. Pro tento případ údajně měla vést z hradu až k přehradě podzemní chodba, kterou vyběhl obránce s loučí (obvykle to prý býval syn správce hradu), otevřel stavidlo uzavírající kruhovou štolu, která měla průměr 1,2 m a ústila do hradního příkopu. Voda, valící se velkou rychlostí, spláchla dobyvatele a případně je ještě roztříštila o skalní ostroh, ponechaný schválně k tomuto účelu. Přehradní systém se měl osvědčit, důkazem toho je prý skutečnost, že při přestavbě hradu na zámek v roce 1549 byly přehrada, vodovod, chodba, štola, ochranné valy i zmíněná skála zachovány. Naposledy snad mohl být tento systém použit za třicetileté války v roce 1646, kdy byl sice zámek zapálen a vyhořel, ale nebyl dobyt. Patrné prý mělo být i ústí vodní štoly do bývalého hradního příkopu, vzdálené zhruba 20 metrů od zámeckých vrat. Nic z toho ovšem není pravda, zmíněná chodba k spláchnutí nepřítele nikdy neexistovala. Nicméně novodobá budova zámecké vodárny stojí nad Jezeřím dosud. Původní hráz, je sice pobořená a rozpadlá, ale vodovod, opravený na počátku 20. století, a pak znovu po povodni v roce 2002, existuje dosud. Přesto i dnes jedno z nejstarších krušnohorských vodních děl, zasazené v krásném údolí Šramnického potoka, dýchá romantikou.

Šramnický potok, na němž byla přehrada postavena, pramení na jihovýchodních svazích Medvědí skály v nadmořské výšce 808 m. Jeho voda na malé délce údolí (původně 3,4 km) překonává převýšení 544 m, což znamená, že sklonem 16 % patří toto údolí k nejstrmějším v celých Krušných horách. Zalesněné údolí Šramnického potoka je přístupné jen na několika místech, kde ho napříč protínají cesty. Po dně údolí žádná cesta nevede a je nutné jít přímo korytem potoka. V oblasti mezi silnicí protínající příčně údolí pod Jelením pomníkem a silnicí po níž vede žlutě značená cesta z Jezeří do Vysoké Pece (v tzv. Šramnické rokli) teče potok přes mohutné balvany a vytváří zde krásné peřeje a malé vodopády. Šramnický potok byl původně 3,9 km dlouhý a vléval se do řeky Bíliny. Přirozené ústí potoka ale zlikvidoval hnědouhelný lom. Dolní tok Šramnického potoka byl v minulosti kvůli těžební činnosti několikrát přeložen. Nějakou dobu ústil do Kundratického potoka, pak přímo do vodní nádrže Dřínov. Před jejím zrušením v roce 1984 byly vody Šramnického potoka převedeny do 1015 m dlouhé štoly Jezeří, kterou potok protéká dodnes. Po jejím opuštění se vlévá do Albrechtického potoka, dále protéká Albrechtickou štolou a pak teče umělým korytem po úpatí hor až do Horního Jiřetína, kde ústí do Jiřetínského potoka.

PODĚKOVÁNÍ
Můj dík patří panu Janu Mrzílkovi za upozornění na nepravdivost historky z Průboje.

LITERATURA
Kupka, J.: Nejstarší přehrada in Průboj 1978, č. 6, str. 135-6