Krušné hory na Mostecku > Křížatky a okolí

Jeřabina

Populární vyhlídkové místo mezi Mníškem a Křížatkami se staronovou rozhlednou.

Rozhledna Jeřabina
Zrekonstruovaná rozhledna na Jeřabině, srpen 2009.

Jeřabina je jeden z vrcholů zalesněného hřebenu tvořícího jižní okraj údolí potoka Loupnice mezi Mníškem a Křížatkami. Hora dostala své jméno snad podle převažujícího druhu stromů v okolí vrcholu - rostou zde především jeřáby a břízy. Český název je ale poměrně nový, ve 20. letech 20. století pravděpodobně ještě neexistoval. Původní německé jméno lokality je Haselstein. Tento název bývá dáván do souvislosti s německými slovy die Hasel (líska), případně der Hase (zajíc); jako překlad názvu je prý doloženo české slovo „Zajícov“. Jeřabina má dva skalnaté vrcholy, vzdálené od sebe asi 80 metrů, oddělené poměrně výrazným sedlem. Na nižším jižním vrcholu, vysokém 785 m, stojí hlavní atrakce této lokality: v červnu 2009 zrekonstruovaná rozhledna.

Historie zdejší rozhledny je poměrně dlouhá a zajímavá. První rozhlednu na Jeřabině nechal postavit v roce 1884 německý litvínovský Krušnohorský spolek, jehož celý název byl Verein zur Forderung turistischer und naturhistorischer Zweche im Erzgebirge und bőhmischen Mittelgebirge. Spolek byl založen v roce 1880 a měnil sídlo a název, zkráceně se mu říkalo Erzgebirge – Verein (Spolek pro Krušnohoří) či Gebirgsverein (Horský spolek). Rozhlednu tvořila tři metry vysoká kamenná podezdívka, která spočívala na vrcholové skalce a na ní stála jedenáctimetrová dřevěná konstrukce zakončená stříškou. V nejvyšším patře byla čtyři okna umožňující kruhový výhled do všech stran. Rozhledna byla do užívání slavnostně předána 24. srpna 1884 (podle jiných údajů až 9. října 1884). Stavba stála celkem 1140 zlatých, což byly tehdy nemalé peníze; spolek doufal v navrácení investic v podobě vybraného vstupného. Vzhledem k nepříznivým klimatickým podmínkám stála ale údržba rozhledny více, než se původně předpokládalo. Rozhledna začala chátrat a již na přelomu 80. a 90. let 19. století muselo dojít k jejím prvním opravám. Další škody byly způsobeny roku 1908, tentokrát se však na opravu nesehnaly peníze. Rozhledna musela být proto dlouhodobě uzavřena až do doby, než se spolku podařilo peníze na její rozsáhlejší opravu shromáždit. Situace se opakovala v průběhu 1. světové války, kdy stavba sloužila jako materiál k rozličným účelům – byly vytrženy dveře a okenní tabulky, zničeny schody a ukraden hromosvod. Věž postupně zpustla a definitivně se zřítila za jedné lednové bouře v roce 1928.

Rozhledna byla znovu obnovena hned v následujícím roce, i když už jen ve skromnější podobě jakéhosi zvýšeného vyhlídkového altánu s dřevěnou střechou a zábradlím. Otevřena byla 29. září 1929 a dostala jméno po dvou nejzasloužilejších členech Krušnohorského spolku - Weberova a Illingova vyhlídka. Výhodnou polohu rozhledny Jeřabina využila za druhé světové války německá armáda. Díky skěvlému výhledu sloužila jako hláska s protiletadlovým dělem pro obranu chemické továrny v nedalekém Záluží. Při úklidu lokality před poslední rekonstrukcí byly dokonce nalezeny skoby, kterými byla tehdy do skály upevněna maskovací síť. V poválečných letech vzala za své dřevěná nástavba a z rozhledny zůstalo pouze torzo v podobě dva metry vysoké kamenné podezdívky, částečně přikryté a zvýšené panely. Na plošinu tvořenou panely se lezlo otvorem, kde býval dřevěný žebřík, který se občas ztratil; pak nezbylo než vylézt po řetězu, kterým byl žebřík původně přivázán a po kamenech či kládách. Nahoře na plošině byla dřevěná lavička. V prostoru pod rozhlednou bývalo tábořiště s ohništěm a kládami na sezení a jednu dobu dokonce i stůl s lavičkami. I v té době byla lokalita poměrně hodně navštěvovaná, což se bohužel negativně projevilo na množství odpadků v jejím blízkém okolí, které jen zašlou slávu rozhledny a neutěšený stav lokality podtrhovaly.

Plány na obnovu rozhledny existovaly již v 90. letech. V roce 2006 chtělo Jeřabinu oživit občanské sdružení Memento z Litvínova, zůstalo však pouze u plánu. Obnova se své realizace dočkala až v roce 2009 díky nadšencům ze Sport areálu Klíny, kterým se na rekonstrukci rozhledny podařilo od sponzorů získat půl milionu korun. V roce 2008 byla lokalita uklizena, od května 2009 se začalo s kácením náletových dřevin a sanací místy značně zchátralé kamenné podezdívky, byla odlita nová podlaha vyhlídkové plošiny, zrekonstruováno a zábradlím opatřeno přístupové schodiště a na vyhlídkové plošině vyrostl dřevěný vyhlídkový altán, stejný jako v roce 1929. Stavbu zrealizovala firma Pavla Císaře podle projektu Petry Holubičkové, jehož předlohou byly mj. historické fotografie rozhledny. Pouze plůtek ohraničující vyhlídkovou plošinu je s mezerami, aby profukující vítr odradil případné nedisciplinované návštěvníky před přespáváním a rozděláváním ohně nahoře na plošině. K obnově rozhledny rovněž přispělo Statutární město Most a společnosti United Energy a Emeran 1860. Instalována zde byla také informační tabule o historii rozhledny v češtině a němčině. Slavnostní znovuotevření rozhledny proběhlo v neděli 28. června 2009 za značného zájmu široké veřejnosti. Nyní je rozhledna volně přístupná.

Skála - psí hlava
Detail jednoho ze skalních útvarů u severního vrcholu Jeřabiny. Při dostatku fantazie v něm snad uvidíte psí hlavu.

Od rozhledny lze po pěšině dojít k severnímu vrcholu Jeřabiny (787,9 m) s několika skupinami skalek. Je sice bez upravené vyhlídky, ale při troše opatrnosti také chodecky přístupný. Místy až 15 metrů vysoká skaliska jsou zajímavá jak pro laiky (nachází se zde několik zajímavých útvarů, například psí hlava či nepravé skalní okno), tak pro horolezce. Horolezecky zajímavé jsou skály Psí hlava, Střecha a Vyhlídka u severního vrcholu, Pod Rozhlednou a Jeřabinová u jižního vrcholu; je zde evidováno 27 převážně krátkých cest většinou 3. a 4. stupně obtížnosti (stav v červenci 2004). Z tohoto vrcholu stejně jako z rozhledny je pěkný kruhový rozhled: na sever přes hranice do SRN, na severovýchodě do údolí Loupnice a na Loučnou, na jihovýchodě je Bořeň, Zlatník, Ressl a další kopce Českého Středohoří, Mostecká pánev s průmyslovým areálem, na západě Nová Ves v Horách s větrnými elektrárnami.

K vrcholu Jeřabiny vede z jihu asi 100 m dlouhá, tvarová žlutá odbočka od rozcestí, kde končí červeně a žlutě značená turistická stezka. U odbočky žluté značky se dá zaparkovat. Kromě značených cest lze k přístupu na vrchol použít zkratku - neznačenou pěšinu přímo od silnice (vzdálenost asi 300 m). Tudy se dá také v současné době nejsnáze přijet na kole, protože v souvislosti s dopravou materiálu na rekonstrukci rozhledny je tato cesta rozšířená a projetá.

Další zdroje informací

Fotografie a obrázky

Foto První podoba rozhledny z roku 1884. Převzato ze stránek Sportareálu Klíny, upraveno. Foto Druhá podoba rozhledny z roku 1929. Převzato ze stránek Rozhledny ČR.
Foto Torzo rozhledny na jaře 2002. V tomto stavu zůstala rozhledna až do rekonstrukce na jaře 2009.

Navigace

Souřadnice lokality: 50° 36′ 46″ s. š., 13° 31′ 16″ v. d. (rozhledna)
Mapa lokality - výřez ze Základní mapy ČR, © ČÚZK, v originále 1:10 000. Podklad získán z http://geoportal.cenia.cz.
Ortofoto na mapy.cz