Krušné hory na Mostecku > Nová Ves v Horách a okolí

Kapucínský vrch a zámek Lniště

Kapucínský vrch leží zhruba v polovině vzdálenosti mezi Mikulovicemi a Černicemi. Dosahuje nadmořské výšky 742,9 m. V minulosti se nazýval Kapucínská mýť, což je doslovný překlad německého názvu Kapuzinerhauberg. Z náhorní severní strany není Kapucínský vrch nijak impozantní, ovšem na ostatních stranách spadají jeho svahy poměrně příkře na východě do Mostecké pánve a na západě k Albrechtickému potoku. Jižní a východní svahy kopce protíná lesní silnice, vedoucí z Mariánského údolí na další lesní silnici z Jezeří do Nové Vsi v Horách zhruba po vrstevnici 540 metrů. Tato cesta, kdysi nazývaná Obere Waldstrasse (tj. Horní lesní silnice) představuje jednu z mála pohodlných cest pro průzkum svahů Kapucínského vrchu a je důležitým orientačním bodem při hledání zajímavostí roztroušených v jeho svazích.

Nejvyšší místo Kapucínského vrchu tvoří pětimetrová ortorulová skalní věžička, na jejímž vrcholu kdysi stávala dřevěná trámová věž. Dokazují to kotvicí železné hřeby zasekané do vrcholu skály a zbytky měřičské věže ležící nedaleko ní. Vrchol skalní věžičky je při troše opatrnosti přístupný chodecky či po torzu žebříku. Díky okolním stromům je ovšem výhled omezen pouze na vrcholovou mýtinu, o něco dále je vidět je pouze severozápadním směrem. Nedaleko skály se nachází triangulační bod tvořený žulovým hranolem, k němuž se vztahuje v mapách uváděná výška kopce (výška je přesně 742,94 m).

Kapucínský vrch - vrchol
Skalní věžička tvořící nejvyšší místo Kapucínského vrchu, jaro 2005.

Zhruba 0,4 km severovýchodně od hlavního vrcholu, oddělen nevýrazným sedlem, leží nižší předvrchol Kapucína s vedlejším orientačním bodem (kóta 711,6 m, dříve označována jako Steckelhau). Nachází se zde rovněž menší, mrazovým zvětráváním rozpukaná skalní věžička, jejíž jedna strana je sesunutá. Z mýtiny nedaleko předvrcholu je částečný rozhled i směrem do Mostecké pánve.

Skalnatá je i oblast jižně od vrcholu, svah, který nejprve mírně pak stále strměji klesá do Mostecké pánve. Ze skalních útvarů ležících ve vrcholové oblasti jsou nejvýznamnější skály u Pohovky. Jméno této skály, ležící zhruba 0,4 km východně od vrcholu, je odvozeno z historického pojmenování Kanapeefelsen, kterým byla označována vyhlídka ve vrcholové části Kapucína. Zbytek vyhlídkové plošiny je zachován dodnes, ovšem výhled odtud není žádný, přerostly ho stromy. Plošina je doslova přilepena k boku rozložité skalní věže, na níž vede řada krátkých a lehkých horolezeckých cest. Nedaleko leží další větší i menší skalky, jimž dominuje sedmnáct metrů vysoká dvouvrcholová skála Sudetský oltář. Její severní vrchol je přístupný pouze horolezecky, na skálu vede celkem 14 cest převážně 4. až 6. stupně obtížnosti (stav v dubnu 2004). Níže ve svahu pod lesní silnicí, která protíná východní a jižní svahy Kapucínského vrchu, leží Liščí skály a Poustevnické skály. V jihovýchodních svazích kopce nad lesní silnicí pak leží Trempské skály. Tyto skalní skupiny jsou popsány samostatně a v horolezeckých průvodcích jsou spolu s dalšími shrnuty do oblasti nazývané souhrnně Kapucín-Liščí skály.

Jižním úbočím Kapucína vedla kdysi stezka, která míjela hrad neznámého jména u Albrechtic (Alberk), pokračovala do sedla mezi Kapucínským a Černickým vrchem a dále k severozápadu. Po této stezce jsou dodnes v uvedené oblasti zachovány zřetelné stopy v podobě hlubokých úvozů. Jeden z nich, ležící nad lesní silnicí příčně protínající svahy Kapucína, zhruba v polovině cesty mezi centrální skupinou Trempských skal a skálou Varhany se kdysi nazýval Kuchelgrube. Nedaleko odtud, v místech, kde je jižní svah Kapucína vytváří první výraznější spočinek, stávala kdysi na mýtině hájovna. Místo se nachází poblíž vidlicovitého rozcestí (příznačně zvaného Schere, tj. Nůžky) zhruba 0,5 km jihozápadně od vrcholu Kapucína.

Severovýchodně od hlavního vrcholu Kapucínského vrchu se nachází rozsáhlá mýtina s bývalým loveckým zámečkem Lniště (dříve Flachsgrund). Původní německý název vystihuje charakter lokality, místo totiž tvoří jen mírně skloněná plošina ohraničená na východě kopcem Čihadlo (dříve Vogelherd, 792,4 m), na severu nevýrazným bezejmenným dvouvrcholovým návrším (dříve Saazer Berg, 682 m), na jihu a jihovýchodě Kapucínským vrchem a na východě kopcem Točník (dříve Draxelsberg, 676 m). Zámeček sloužil Lobkovicům sídlícím na nedalekém Jezeří. Stojí tu dva objekty, severnější je hájovna, jižnější pak zámeček. Objekty jsou v relativně zachovalém stavu, v soukromém vlastnictví a nepřístupné.

LITERATURA
kolektiv autorů: Lezecký průvodce Krušné hory, Střední Poohří a České středohoří, Horoklub Chomutov, Chomutov 2002
Část tohoto průvodce týkající se vrcholových skal Kapucína je v elektronické podobě na stránkách HO Bořeň.
Lorber, J.: Zeměpisná vlastní jména Chomutovska a Kadaňska, Okresní muzeum v Chomutově, Chomutov 1998